KORG,korg,WORKSTATION,SYNTEZÁTORY,KEYBOARDY,ARANŽÉRY,DIGITÁLNÍ PIÁNA,LADIČKY,hudba nástroje

2017-04-24 
Rick Wakeman


Legendární klávesista z neméně legendárních Yes, který má za sebou i veleúspěšnou sólovou kariéru (dokonce prodal víc desek než Yes). V současné době je na turné s projektem Anderson, Rabin & Wakeman a my jsme se za ním vypravili na jejich koncert do Bruselu.

Jaké jsou vaše současné sólové aktivity?

Právě jsem vydal album Piano Portraits, kterému se docela dobře daří. Dostalo se mezi pět nejprodávanějších alb v Británii. Také k němu pojedu britské turné, kde budu vystupovat sám s klavírem. Poslední dobou se často objevuji v televizi v různých show a mám i vlastní pořad v rádiu Key to Keys, který je o všem, co se týče klávesových nástrojů a hudby pro ně.Mám až absurdně nabitý kalendář. Nedávno jsem se díval na příští rok a protože bude 50. výročí Yes, máme s ARW obrovské turné, kde bude kolem sta koncertů. A pak mám i nějaké svoje aktivity, budu dělat koncert, kde zahraji kompletní desku King Arthur na hradě Tintagel, s velkým orchestrem a sborem. Hrál jsem to loni v londýnské O2 Aréně a mělo to obrovský úspěch. A chystám i další koncertní projekty.

Jak dlouho hrajete na Korg?

Myslím, že to je od roku 1980. To jsem si na Korg zahrál poprvé a od té doby s nimi spolupracuji. Samozřejmě to bylo i díky úžasnému Tutsomu Katohovi, se kterým jsme zažili během let spoustu srandy. Jednu dobu si mě dobíral, protože vždycky když jsme se potkali, měl jsem jinou ženu. (smích)

Korg Kronos jsou jedny z nejdůležitějších kláves ve vašem vybavení. Co na nich máte nejradši?

Jak už jsem říkal, jsem s Korgem od počátku osmdesátých let, kdy začali vyrábět Trident a pak i Lambda a Sigma. Ale Trident mi vždycky připadal, že je o hvězdné roky dopředu oproti konkurenci. I když bylo na druhou stranu těžké získat vyvážený zvuk. Bylo by fajn, kdyby tenhle nástroj znovu uvedli.Ale co tím chci říct je to, že jednou za čas přijde Korg s něčím, co sám nazývám Chvíle pro vlajkovou loď. Jedna taková chvíle byka třeba M1. Tyhle klávesy když přišly, tak se z toho hromada lidí posadila na zadek. A samozřejmě k nim přišly i T1 a O1/W Pro X. Pro X stále používám ve svém studiu. A pak třeba Trinity.

A pak samozřejmě přišel Kronos. Poprvé jsem na něj hrál v Maďarsku, protože britský Korg ho ještě neměl. Měl jsem možnost si na něj zahrát půl hodiny předtím, než jsem šel na podium se svou kapelou. A mohu zodpovědně říct, že tenhle nástroj je další Chvíle pro vlajkovou loď. Je to nové M1. Je to začátek nové éry, ty klávesy jsou fantastické. A stejně to cítí i lidé. Na koncertech mám spoustu kláves různých značek, ale pokud za mnou po koncertě přijde nějaký klávesista, tak se bavíme o Kronosu. A všichni jsou z něj unešeni.

V Birtánii máme jedno přísloví Does everything it says on the tin (Umí vše, co je napsáno na obalu) a to se přesně vztahuje ke Kronosu. A já k tomu dodávám: „A ještě něco navíc!“ Jsou to základní stavební kameny mého vybavení. Mám ve vybavení starší i nový model a miluju je do morku kostí.

Vy jste tedy začínal s Tridentem?

Měl jsem Trident, Lambda, Sigma a CX3, což je klon Hammondů. Dostal jsem úplně nové nástroje a Katoh San mě poprosil, abych je vzal na turné, že by rád věděl, jak se tyhle klávesy chovají naživo. Ptal jsem se ho, jaké mi k tomu poskytne náhradní díly a on že náhradní díly nemá, že jsou to nové nástroje. Když jsem se ho zeptal, co bych měl dělat v Jižní Americe, kam jsem zrovna mířil, když se mi nějaký nástroj pokazí, řekl že má nápad. A poslal mi tři kusy od každého nástroje, což bylo naprosto šílené. To nemohl nikdo zaplatit, aby mohlo tolik nástrojů cestovat s námi na turné. Pravdou je, že jsme nikdy nic nepotřebovali. Spolehlivost těchto nástrojů je neskutečná. Když jsem se vrátil, říkal jsem Katoh Sanovi, že pokud si uchová takovou spolehlivost a bude přicházet se skvělými zvuky, tak se z Korgu stane obrovská značka. Což se během pár let stalo. A byl to také začátek mého přátelství s Katoh Sanem.

Vy jste někde říkal, že jste seznámil Katoh Sana a Boba Mooga. Jak k tomu došlo?

Je to úžasná vzpomínka. A také je to věc, na kterou jsem nejvíc pyšný, co se týče klávesového světa. Katoh San nikdy nepochopil, co pro klávesový svět znamenal. Nikdy nepochopil, co za ta léta, kdy začínal s pár zaměstnanci, vytvořil.Další člověk, který tohle u sebe nechápal, byl Bob Moog. Nikdy nechápal, proč byl pro tolik lidí ikonou.

Jednou jsem byl ve Frankfurtu na Musikmesse a šel jsem se podívat za Bobem, který ten rok představoval Theremin. Dali jsme si kafe a chvíli si povídali a pak se mě zeptal, kam se ještě jdu podívat. Řekl jsem mu, že za Katoh Sanem a on se začal rozplývat, jaký je to úžasný člověk a co všechno dokázal. Ptal jsem se ho, jestli se s ním zná a on že ne, že by Katoh San nevěděl, kdo Bob je. (smích)

Šel jsem za Katoh Sanem a bavili jsme se s ním a já mu říkal, že jdu právě od Boba Mooga. A on se začal rozplývat o Bobovi. Když jsem se ho zeptal, jestli se někdy potkali, tak říkal, že ne, že by Bob nevěděl, kdo je. (smích)

Řekl jsem mu, ať zůstane na místě, že za chvilku přijdu. Šel jsem pro Boba a řekl mu: „Pojď se mnou!“ On na to: „Kam jdeme?“ Já mu odpověděl: „Chci tě někomu představit.“ Vzal jsem ho ke Katoh Sanovi a představil je. Oni se na sebe podívali, přistoupili k sobě a dlouho se objímali. Pak se posadili a bavili se celý zbytek dne. Nechal jsem je být a opustil je.

A kdybych v životě už nic nedokázal, tohle by stačilo. Katoh San na to pak vždycky vzpomínal. Tihle dva, kteří už nejsou mezi námi, byli pravděpodobně ti nejvlivnější muži v klávesovém světě. Byla by nesmírná škoda, kdyby se nikdy nepotkali.

 

Foto: Jiří Soporský

http://www.rwcc.com/ zpět